Útržky z kroniky

Středa

Ve středu jsme měli sraz na nádraží Na Knížecí, odkud jsme jeli autobusem do Písku, kde jsme přestoupili na autobus do Lísku u Oslova. Po příjezdu na základnu jsme se navečeřeli při svíčkách, zahráli si nějaké hry a šli spát.

Čtvrtek
Ke snídani byly záviny s čajem. Potom jsme si každý náhodně vybral kartičku s popisem nějaké postavy a tu jsme měli co nejlépe kostýmem napodobit. Ale protože nám to trvalo kratší dobu než se předpokládalo, tak jsme potom do oběda dělali stezky. K obědu byli těstoviny carbonarra, které naštěstí díky Slavíkově zásahu byli bez smetany. Po obědě od nás však Slavík odjel, a tak jsme tam zůstali jen se Šmoulou a Rychlíkem. Odpoledne jsme hráli hru s vysílačkami. Bylo to na způsob vlajkovky, takže jsme se rozdělili do družin a každá družina dostala tři vysílačky, které mohla používat na cokoliv, co chtěli (takže jsme se celou dobu navzájem odposlouchávali). Cílem hry bylo mít vlajku co nejdéle u sebe, což komplikovalo to, že jsme měli šátky a mohli jsme se zabíjet. Nakonec na čas vlajek vyhráli Tygři, ale na počet smrtí vyhráli Panteři. Po večeři, která byla kaše s párkem, už jen přijel Prsk a šli jsme spát.

Pátek
Ráno jsme měli k snídani poridge, který se bohužel moc nepovedl. Po snídani jsme vyrazili na výlet k hradu Zvíkov. Cestou jsme šli po území nepřátel, a tak jsme si museli vzít na sebe naše kostýmy. Ty jsme naštěstí mohli po chvíli sundat. Když jsme se dostali ke hradu Zvíkov, dali jsme si oběd. Potom jsme měli získat tajnou zprávu od agenta. Tu naštěstí obě družiny získaly v pohodě. A tak jsme se šli podívat do hradu Zvíkov. Po prohlídce už jsme se vrátili na základnu: ještě předtím, než jsme tam dorazili, jsme si zahráli kabýlu (Tygři x Panteři). Po příchodu si šlo několik z nás zahrát frisbee a Šmoula odešel. K večeři jsme měli těstoviny s červenou a salámem, který zbyl z oběda. Po večeři jsme si už jen zahráli deskovky a šli spát

Zapsala: Šmoulinka

Sobota
Ráno po budíčku a po snídani jsme se Střechou vyrazili hrát discgolf, který připravil. Každý jsme si vzali frisbee, ale jelikož jich nebylo dost, tak si vedoucí půjčili místní ringa. Na začátku vzdálenosti stromů, do kterých jsme se měli trefit, byli kratší a trasy byly přímější, ale na konci to bylo těžší, protože jsme občas museli házet přes křoví nebo opravdu daleko. K obědu bylo rizoto, které bylo samo o sobě dobré, ale když se do něho přidal salám, který zbyl z výletu z předchozího dne, byl to dost dobrý obědis. Po obědě jsme měli program, který vedl Prskavka, a spočíval v tom, že jsme měli sestrojit fungující telegraf. Mělo to ale háček v tom, že nám hned nedal součástky potřebné k sestrojení, ale dostali jsme je až po splnění úkolů, které nám zadal. Jeden zněl například, že jsme měli nasbírat listy 10 různých stromů nebo keřů a pojmenovat je. Po sestavení jsme se rozdělili do družin na jednu, která vysílá a druhá přijímá. Vysílali jsme věty z našich knížek. Následně část vedoucích, část roverů a část nás dětí šla hrát takovou mírnější verzi rugby, kterou nás naučil hrát Střecha, který bohužel nemohl hrát. Po večeři, ke které byl chleba s česnekovou pomazánkou, Kecka splnila svůj skautský slib.

Neděle
Tento celý den byl ve znamení úklidu. Protože jsme odjížděli, tak bylo potřeba vytřít a všechno uklidit v klubovně, kde jsme spali. Také bylo potřeba srovnat věci zpátky na původní místa v kuchyni. Vzpomínka taky chtěl naštípat nějaké dříví, což by pro nás bylo jednoduché, kdyby všechno jejich nářadí bylo ostré a nabroušené. Po obědě, ke kterému byly noky se špenátem, přijeli majitelé tábořiště a my postupně odjeli/odešli.

Zapsal: Termi

Pátek

Sraz byl na Černém Mostě. Autobusem jsme jeli asi tak dvě hodiny. Když jsme dojeli, šli jsme kousek pěšky do skautské klubovny. Po zabydlení a po večeři jsme měli chvilku volno. Potom si nás zavolali do jídelny. Tam nás přivítal skvělý barman (Prsk), kterej nám nabídl svoji specialitu (kofola). Samozřejmě jsme neodmítli. Po pár minutách se tam objevil nějakej podivín (Slavík). Dal si jednu sklenku speciality a to bylo vše. My jsme si ho moc nevšímali. Většina z nás hrála různý hry. Za pár minut se ten pán začal z ničeho nic dusit, tak se udusil. Pak barman zavolal policii (Rádio a Rychlík). Řekli nám, ať se podepíšeme na papíře po družinkách. Když se podepsali, pokračovalo se v hraní her. Během hraní her jsme mohli odejít spát.

Sobota

Ráno začalo neobvykle. Někomu tam zvonil budík asi tak v 7:00, nejsem si jistá. Tím pádem si Rychlík myslel, že je už 8:00 a tak nás začal budit na rozcvičku. Ale potom mu Prsk řekl, kolik je, a všichni se uklidnili. Jenže mně potom nešlo usnout. Tu noc jsem se tolik nevyspala, protože když jsme se v noci probudila, tak tam někdo strašně chrápal. Potom teda v osm nás Rychlík probudil a šli jsme na tu rozcvičku. K snídani jsme měli záviny. Samozřejmě tam proběhla diskuze o tom, jaký závin je nejlepší. Podle mě oříškový. Po snídani jsme šli hrát kometu. První jsme si jenom házeli a potom jsme začali hrát. Po kometě jsme měli etapovku. Byli jsme v jedný místnosti a nemohli jsme mluvit, házet si s bačkorama, mluvit znakovou řečí a nemohli jsme ven z místnosti. Když někdo něco porušil, tak ho Kuba nebo Prsk vzali za dveře a tam byl asi na samotce. Mezitím, co jsme tam byli zavření, si nás postupně brali na výslechy. Jednou, když Kuba i Prsk byli pryč, jsme zazdili dveře a vyskákali oknem ven. Ale nevyskákali všichni. Obešli jsme celej dům a chtěli jsme jít dovnitř, tam však čekal Kuba. On nás vyhnal zase ven. Šašek si stihla vzít boty, který si chtěla obout, ale Kuba jí to zakázal a zabavil jí je. Potom jsme si měli stoupnout do řady a dělat na ráz dřepy, ale my je nedělali. Potom jsme mu nějak zdrhli až nakonec jsme se dostali dovnitř. Potom jsme zase pokračovali ve výslechu. Po výslechu byl oběd. K obědu byla čína. Mňam. Po obědě následoval odpolední klid. Když klid skončil, tak jsme měli další etapovku. Měli jsme po družinkách najít stopy člověka, kterej zavraždil toho podivnýcho chlápka (Slavík). Když jsme stopu našli, měli jsme ji odlít. Mezitím co jsme čekali, než sádra uschne, jsme hráli morbidní verzi Král vysílá své vojsko. Potom sádra uschla a už zbývalo jen odloupnout ji ze země a vyčistit. Panterům se rozpůlila. Po vyčištění sádry jsme se vydali na krátký výlet po vesnici. Šli jsme okolo fotbalového zápasu, takže jsme se na něj koukali. Když jsme se dokázali odtrhnout od zápasu, pokračovali jsme dál. Došli jsme na náměstí a tam jsme měli zase etapu. Když jsme dokončili etapu, rozdělili jsme se na dvě poloviny. Buď někdo šel rovnou do klubovny, nebo se šli koukat na zápas. Potom, když všichni dorazili, dělali jsme večeři. K večeři byl hot dog. Bylo to dobrý, akorát nebyl dostatek párků, tak Kuba pro ně ještě jel. Večerní program byl po družinkách. Nedělali ho roveři ani vedoucí, ale rádci. Když večerní program skončil, někdo šel už spát nebo šli na večerní běh a potom spát.

Neděle
Dnes jsem se vyspala docela dobře. Rozcvička nebyla, protože byla neděle, což se mi velice líbilo. Jelikož jsem měla před snídaní čas, tak jsem trochu balila. K snídani byli musli. Po snídani jsme hráli vlajkovanou, Na vlajce jsme měli napsanou šifru, kterou jsme měli vyluštit. Abychom ji měli celou, tak jsme potřebovali vlajku druhýho týmu. Když tým měl vyluštěnou šifru, tak musel za Prskem kvůli kontrole správnosti. Když to měli dobře tak vyhráli. Zabíjelo se tím, že si někomu vzal ocas. On se potom musel obživit. Potom byl oběd. K obědu byly těstoviny s červenou omáčkou. Při obědě Slavík s Kubou vymysleli tuhle písničku:

Atom má,
nejrychlejší nohy na světě.
On jim uteče
on to vyhraje,
Atom králem je.

Po obědě jsme už jenom uklízeli klubovnu. Když jsme to uklidili tak už jsme šli na vlak.

Zapsala: Kecka

Úterý 1. 8.
Úterý začalo rozcvičkou a potom pokračovalo snídaní, ke které byla rýžová kaše. Po nástupu (a mozkovně) nás spískali a dozvěděli jsme se, že máme udělat sochu lorda Vetinariho. Náš tým byl lehce oslaben, protože Střecha byl na samotce. To jsme dělali i po obědě, ke kterému bylo k všeobecné (až na pár výjimek) nepopularitě čočka s uzeným. Dalo se to jíst jen díky tomu uzenýmu. Jak jsem řekla, po obědě (někteří i místo poledňáku) jsme pokračovali ve vyrábění soch. Následně jsme je představili ostatním. Po svačině (tatranka) jsme hráli číslovku. První hru jsme hráli na družiny Tygří vs Panteři, skončilo to výhrou nás Tygrů. Druhou hru jsme hráli po dvojicích. Bavila mě míň, ale zase jsem vyhrála, takže dobrý. Během hry vedou cí připravili večeři, která byla kuřecí pomazánka. Roveři se ovšem do hry později taky přidali. Po večeři byl ještě sněmák a pro Buldu s Olejemi rozjímání k dokončení Tří orlích per. A potom se šlo spát.

Zapsala: Šmoulinka

Pondělí 31. 7.
Ráno začalo velice zajímavě, Šáša nás vzbudila svým pískotem. Když začala počítat, bylo to divné, poté jsme se dozvěděli, že tu nejsou vedoucí a Šáša je vedoucí dne. Rozcvičku měl na starost Střecha. K snídani byly cornflaky s mlékem a čajem. Po snídani jsem se vydal s ostatními hrát softball. Ze začátku to bylo v poho, dokud mě netrefil Střecha do ruky. Poté nastal menší rozruch. Někdo běžel za roverama, nevím proč. pak se to začalo mírně rozpadat. Cyril šel stavět branky a já mu mírně pomáhal. K obědu bylo lečo s knedlíkem a rajskou. O poledňáku jsme šli stavět Sedlo arénu. Pak jsme šli hrát fotbal. Sotva jsme chvilku hráli, přijeli vedoucí a hned pískli rychlí nástup a pak začala etapa, která mě moc nebavila. K večeři byla cibulačka a krutonky. Po večeři slibovala Anička a Šmoulinka. A pak jsme šli spát.

Zapsal: Perníček

Pátek 28. 7.

Den začal jako vždy budíčkem a já hned běžel do služby obkládat housku sýrem a šunkou. Poté, co se k nám dokolébal čerstvě probuzený Slavík a pochválil nás za to, že jsme neplánovaně udělali fancy housky. Po snídani jsme se začali balit. Když jsme dobalili, zazněl Slavíkův příkaz „Do sedel!“, a tak vyrážíme na dlouhou cestu plnou přestávek a křižovatek. Při svačině se dozvíme, že oběd si budeme dělat po družinkách. Tak dojíme mandarinky a rozdělíme zásoby. Tak vyrážíme na cestu. V random vesnici jsme našli super místo se stolkem a stromem. Hrůza!! Rýže se nám nevaří a maso se zeleninou vypadá jako humáč/fizi. Nakonec je vše hotovo, ale Vojta je nemocnej a Maruška nejí něco z toho, takže Maruška má rýži s mrkví a paprikou a Vojta má rizoto, akorát v jiném ešusu. Po obědě jdeme dáááál. Když dorazíme na místo, je zde skupinka Tygrů. Běžím do Coopu a kupuju mrože v bílé polevě. Když se k nám připojí Rychlík a Vzpomínka s Vojtou odjedou, jdeme dál (já nesu stan). Když dorazíme na místo spaní a postavíme stany, je čas na véču alias chleba s paštikou. Ihned po véče jdu s Alešem spát (dobrou!).

Zapsal: Cyril

Středa 26. 7.
Byla středa a den začal jako obvykle tím, že vedoucí dne písknul „b“. Zvláštní to začalo být, až když nikdo nezačal počítat. Jako kdyby nebyla rozcvička. Ale vždyť jediný dne, kdy není rozcvička, je neděle. Situace se začala vyjasňovat až po necelé půl hodině. Roveři začali vylézat z teepee a překvapeně zjišťovat, že jsme celou dobu jen postávali kolem a netušili, co bychom měli dělat. Všechny dohady o tom, čí to byla vina ukončila snídaně, na kterou plynule navazoval nástup, morseovka a mozkovna. Poté následoval rychlý nástup, na kterém nám Tichošlápek vysvětlil pravidla společné hry s Kulíšky. Hra byla vcelku jednoduchá. Vedoucí, kteří představovali jednotlivé pošty, se rozmístili v blízkém okolí tábora. My, jakožto pracovníci pošty, jsme doručovali zásilky mezi poštami. Občas po nás vedoucí poslali nějaký vzkaz. Možná za to mohlo vyčerpání po hře, ale obědová čína přišla všem velmi po chuti. Polední klid všichni využili k nabírání síly k dalšímu programu – přípravě táboráku. Až do svačiny šlo vše podle plánu. Během svačiny, kde se vzal tu se vzal déšť. Naštěstí všechny týmy se neloudali, a tak táborák nebyl v ohrožení. Vše bylo hotovo. Už zbývalo jen povečeřet těstovinový salát s čekat na tmu. Ve 21:45 náš tábor konečně rozsvítil první ze závěrečných táborových ohňů. Atmosféra sice byla skvělá, ale většina šla spát poměrně brzo, přeci jen zítra odcházíme na puťák.

Zapsal: Atom

Neděle 25. 7.
Slavík měl být vedoucí dne, ale nakonec to vyšlo na mě. Po líbezném probuzení jsem tak šel zkouknout službu, která zvládla záviny a kakao na jedničku. Po snídani byla Žvejkova nalejvárna na rady a vychytávky ohledně cestování. Po obědě následovali mistři i příprava oběda. Zpočátku jsem trochu řízky nedával, ale nakonec nám přišel pomoct Slavík. Oběd byl nakonec jen trochu opožděn, asi ve 2 odpoledne. Po poledňáku byla epická Prskova ohňová etapa. Ta spočívala v poměrně nebezpečném přenášení ohně na suché louce. Žádná velká exploze se naštěstí nekonala. Po návratu z etapy jsem připravil s Kulíšky k večeři vajíčkovou pomazánku. Jako večerní program bylo posezení v tepee. Poté následovalo i večerní slibové drama, kdy Aleš tak trochu ztratil slib a celý večer strávil jeho hledáním. Atomovi zase moc nehořelo dřevo, ale nakonec to taky zvládnul. Po slibech jsme se všichni odebrali k zaslouženému odpočinku.

Zapsal: Rádio

Pátek
Dali jsme si sraz ve 4 hodiny odpoledne před klubovnu, kde jsem se před zítřejším výkonem posilnili medovníkem od vedení, a potom jsme vyrazili směr nádraží a odtud do Hradce Králové. Poté, co jsme se potkali s dalšími oddíly a zabrali nejlepší místa v (na Svojsíkův závod zabraném) autobuse, kde jsme ani nemuseli mačkat batohy, jelikož nám je odvezlo auto, jsme vyrazili do místního tábořiště, kde jsme napřed prostřednictvím Slavíka vyřešili papírování. Potom jsme rozdělali stany a dali si dovezenou večeři, a ještě před spaním začali bavit skupinou Rysů (hlavně Olej, to si zapamatujte pro příště).
Sobota
Ráno byl po (se souhlasem spoluúčastníků) HNUSNÉ vánočce organizační nástup, kde nám byly řečeny všechny důležité údaje, a nakonec jsme se (konečně) vydali na závod samotný. Hned na první stanovišti jsme dostali kudlu do zad!!! Dostali jsme pouhých 17 bodů za stanoviště, ačkoliv jsme jej zvládli PERFEKTNĚ (možná to trochu trvalo, no…). Na tomto stanovišti jsme měli hledat cestu z Prahy až do místní vesnice, a zvládli jsme to skvěle, ovšem dostali jsme 17 bodů. Na 2. stanovišti jsme vyšetřovali vraždu jedné dívky, což jsme zvládli poměrně dobře (jenom jsem to tam nestihl včas zapsat). Potom nás Klik možná ztratil a možná ne, ale eventuálně jsme se dostali až na 3. stanoviště, kde jsme řešili osobu trefenou elektrickým šokem, což jsme (až na moji nádhernou resuscitaci) docela zvládli. Poté jsme se dostali ke klidnější části závodu, kdy jsme na 4. stanovišti pouze prolézali lanové dráhy, což jsem nezvládl pouze já a Klik, a pokračovali jsme na stanoviště páté. Tam jsme potkali Tichošlápka, který nás donutil řešit krizovou situaci. Museli jsme sehnat minerály od jisté paní, a tak jsme jí je na oplátku spočítali. Poté nám již zbývala cesta zpět. Hned potom, co jsme dokončili poslední stanoviště (což bylo docela jednoduchý, prostě jsme vytvářeli obrazce). Po návratu hrál zbytek závodníků (kteří již dozávodili) „Rybičky“ (reálně to byli buldoci), zatímco já spal (což bylo možná dobře). Následovaly brány, což jsou „osobní“ výzvy (historie, rukodělka, dopravní značky, šifry, příroda, fyzička, technika, osobní odvaha), které všichni až na mě zvládli, a vyrazili jsme na večeři do restaurace na guláš, kde jsme odrecitovali „ham ham, mňam mňam, do toho, dobrou chuť všem okolo“. Večer jsme hráli Amidrát úplně se všemi 10 sekund, a potom jsme ještě chvíli hráli s Fialkou a Dančou (skautky z Rysů). A potom jsme šli spát (všichni až na Oleje, který s Dančou mluvil dýl, až do noci…)
Neděle
Ráno jsme si sbalili, nasnídali se, Olej se pobavil (skoro naposledy) s Dančou , která mi sebrala fixu. Potom jsme nastoupili do vlaku (kde se Olej vytratil za Dančou) a odjeli domů… (konec)

Zapsal: Střecha

Sobota 6. 5.
Sobota začala deštěm. Kvůli tomu se Šmoula a Chlup rozhodli, že nebude rozcvička, což se Slavíkovi nelíbilo. Potom byla snídaně ke které byl chléb s nutellou. Pak jsme se přesunuli na odborkové programy týkající se témat služba bližním, tábornicko-cestovatelské a umělecké. Poté byl oběd ke kterému byly těstoviny s červenou. Pak jsme šli na další program. Tím byla velká hra, jejíž pravidla jsem zapomněl. My jsme soutěžili za tým bílých, který vyhrál. Dál byla večeře a večerní program, kde byly koncerty a ostatní velice zajímavé aktivity.

Zapsal: Aleš

Čtvrtek 4. 5.
Po probuzení z chladné noci jsme ze stanů vybíhali na rozcvičku. Po rozcvičce jsme posnídali buchty. Po nasnídaní bylo rozdělení potravy na výlet do Hradce. Hned ráno jsme vyrazili, šli jsme asi hodinu a půl a byli jsme v Hradci, kde proběhlo určení srazu na oběd a seznámení s hrou. Po seznámení a rozdělení jsme vyrazili do hlubších částí města, kde jsme začali plnit nejrůznější úkoly. U prvního vietnamce si Wozzy koupil sluneční brýle a u mustangu, který jsme potkali cestou, si Wozzy udělal fotku na seznamku. Po dělání si srandy jsme se vrhly do úkolů po hlavě. Ve 12:30 bylo vše hotovo a oběd se blížil. Po obědě jsme společně šli na přehlídku hasičů, policajtů a záchranářů, kde jsme strávili 2-3 hodinky. Po prohlídce jsme se vydali na Jamboree bus, který nás zpátky odvezl až na letiště Jamboree, po něm večerní program a spát.

Zapsal: Vojta

Pátek
Výprava začala jako obvykle srazem na hlaváku. Vlak kupodivu přijel včas, ale plně nám to vynahradila tříhodinová cesta. Navíc jsme ještě neměli místenky pro všechny, takže jsme se dost mačkali. Během dvaceti minut jsme dorazili na základnu aniž bysme se ztratili. Vybalili jsme si a povečeřeli, co kdo přinesl. Poté následovalo hraní tradičních nepálských písní na kytaru. Po hraní následovalo čištění zubů a spánek.
Sobota
Krátce po probuzení jsme absolvovali rozcvičku. K snídani byly müsli. Po snídani jsme si zabalili batůžky a vypravili se na Mount Everest. Po celou cestu se ve vedení střídali jednotlivé podexpedice (1-3). Bylo větrno, občas i pršelo, přesně jako v Himalájích. Cestou nás ovšem přepadla vánice, takže jsme šli poslepu, viděl pouze jeden z každého týmu. Když vánice utichla, dali jsme si svačinu u bunkru a pokračovali dál. Obědvali jsme po týmech – chleba, pomazánkové máslo a májku. Krátce po obědě jsme dosáhli cíle – rozhledna Na Signálu jakožto vrchol Mt. Everestu. Po cestě dolů jsme narazili na bahnitou louku, což nám dalo skvělou příležitost testovat lano přetahováním se. Na další cestě se držíme lana, abychom nespadli. Naneštěstí nám poté lano někdo ukradl, takže jsme vyráběli nové ze svého oblečení. Šťastně jsme došli domů. Hráli jsme deskovky a k večeři si dali čínu. Večerní program byl malování výlezu na velké plátno a rozhovory se Slavíkem. Na ty jsme se potom podívali, ale většinu videa jsme neslyšeli, protože je natáčel Rychlík. Následovaly zuby a spát.
Neděle
K snídani byla krupicová kaše s grankem. Kvůli změně času jsme zaspali, takže jsme si museli velice složitě obstarávat nová víza. Dále byl oběd (těstoviny s červenou omáčkou) a balení. Poté jsme vyrazili na vlak a vlakem domů. Cesta proběhla vcelku hladce, rozchod byl opět na hlaváku.

Zapsala: Anička

Pátek
V pátek jsme měli sraz na hlavním nádraží v 19:00. Vlak měl 30 minut zpoždění. V Pardubicích jsme museli přestupovat. Nakonec jsme dto zvládli a dojeli do Chrudimi. Ještě jsme cesto ve vlaku, ale i na hlaváku, potkali 309. Když jsme konečně dorazili do základny tak jsme si vybalili, dali si večeři a zahráli si hru u stolu. Šli jsme spát, a někteří z nás (Olej, Atom) si ještě šli zaběhat s Prskem ven.

Sobota
Ráno byla rozcvička jako obvykle, ale tentokrát ji vedli Rádio s Rychlíkem. Na konci rozcvičky byla samozřejmě i šestnáctka. Po rozcvičce jsme si vyčistili zuby a šli na snídani. K snídani byl chleba namazaný fake nutellou. Po snídani jsme zabalili batůžky a vyrazili na výlet. Jako první jsme navštívili rozhlednu Báru, u které jsme si dali svačinu a zahráli si hru. Hledali jsme obrázky kytek a pojmenovávali jsme je. Rozhledna Bára byla zavřená, ale i tak tam byl nádherný výhled. A samozřejmě jsme si dali i fotku. Jako druhý cíl naší cesty byl Kočičí hrádek. Tam zvolená služba dělala oběd (obložené bagety). My jsme mezitím hráli šlapku, kde vyhrál Klik. Ještě jsme na Kočičím hrádku našli věžičku, do které jsme podepsali náš oddíl a vlezli jsme se do ní 4 lidi. Dali jsme si bagety a šli jsme dál. Protože nám byla zima, tak jsme si na louce zahráli Mrazíka. Mezitím se nám ztratila Bábi (Prsk). Našli jsme ji pod stromem, pomohli jsme ji vylézt a pak jsme vyrazili dál. Došli jsme do nějaké zahrady a tam jsme se prošli. A když jsme se vrátili zpátky do základny, tak jsme odpočívali. Ještě před večeří jsme šli hrát Tichovu hazardní hru se šipkami. Hráli jsme jí, protože jsme díky tomu dostali indicie, jak se dostat do Genovy. Po hře jsme se vrátili zpátky na základnu a dali si večeři (rizoto). Po večeři jsme dělali stezky a kluci to strašně speedrunovali. Po stezkách nám Slavík zahrál na kytaru a u toho jsme jeden po druhém chodili ven ze spací místnosti a zamýšleli jsme se nad jednotlivými body skautského zákona. To byla Prskova aktivita. Pak jsme šli spát.

Neděle
Ráno bez rozcvičky, ale já s Buldou a Tichem jsme vstávali dřív, abychom udělali snídani. K snídani jsme dělali rýžovou kaši. Ta kaše se dělala celkem dlouho, protože vařič se furt vypínal a zapínal. Ticho musel ohřívat mléko v mikrovlnce, aby to trochu urychlil. Nakonec se kaše povedla. Po snídani jsme si zabalili a šli do centra. V centru u kašny na náměstí jsme se rozdělili do čtyř skupinek. Dostali jsme mapu Chrudimi, úkoly a tajenku. U toho, aby to nebylo tak lehký, nás chytali roveři. Když byl konec, tak jsme se šli kouknout, jak Prsk zabil hlavologií zlou vílu. Tu hru po městě jsem vyhrála já, Elenka a Klídek a výhra byla zero cola 🙁 , protože Bulda a její tým měli za úkol koupit něco pro Slavíka, a tak koupili něco hnusného. Oni totiž nevěděli, že to má být výhra, protože kdyby to věděli, tak by koupili něco lepšího. Vrátili jsme se na základnu, dali si oběd (těstoviny s červenou), uklidili jsme a vyrazili na vlak. Tentokrát vlak neměl zpoždění. Na hlaváku jsme se rozloučili a každý šel svou cestou.

Zapsala: Šašek

Pátek
Tak a je to tady. Vánoční výprava, na kterou se každým rokem těšíme, aspoň tedy já! V pátek jsme měli sraz v 17:45 na Zahradním městě. Říkáte si jak ro že tak pozdě? „Naše“ Hájovna se nacházela, dalo by se říct, nedaleko Říčan. Cesta vlakem trvala ani ne půl hodiny. Potom jsme šli sněhem (pozor, sněhem!), což bylo skvělý, protože v Čechách je to docela zázrak, a to jsme byli v Říčanech. Po nějaké té době jsme si šli pro naše večeře, abychom je mohli spořádat. Když jsme dojedli, byl čas na seznámení se s celovíkendovým tématem. Nejdříve jsme se rozdělili do skupinek. Já jsme byla s Klikem, Ivuškou a Viktorem. Téma Anděl Páně. Úvod v podání Prska, Slavíka, Ticha a Hermiony. Po skončení úvodu se si každá skupinka měla najít místo na sledování filmu Anděl Páně. Následovalo zubení a spaní.

Sobota
Klasické ráno na výpravě: Rozcvička, zubení a snídaně. ´Kolu téhle výpravy bylo pomoci Andělu Páně dostat se zpět ze země do nebes. Takže následoval výlet. Sbalili jsme si batůžky a vyrazili jsme. Cestou jsme měli sbírat papírky. „Mistr Perníček“ jich nasbíral minimálně 15. Jak jsme se procházeli po krásném zasněženém lese, nastal problém. Co by to bylo za výpravu, kdyby se nic nestalo… Navigace nás vedla přes zamrzlou bažinu. UPS… Pak to přišlo. první se tam propadl Střecha. Z toho si část lidí dělala srandu so té doby, než se tam začala propadat většina lidí. Nejhůře dopadli Elenka, Střecha a Wozzy. Já, Bulda a myslím si, že i Aleš jsme skončili s jednou mokrou botou. Kuba a Slavík přijeli autem pro ty nejvíce promočené. Polovina skautů se odpojila, protože tu bažinu obešli. My jsme se vydali jiným směrem.
K obědu jsme měli čínu. Následoval polední klid. Pokračoval úkol pomoci Andělovi Páně. Venku jsme po týmech měli za hodinu složit rozkouskované pořekadlo. Poté jsme se odebrali zpátky do hájovny. Úkol, bez kterého by se neobešla vánoční výprava. Bramborový salát plus řízky. Stále v těch stejných skupinkách jsme dostali ingredience na salát. Upřímně, já nic nemám proti jablkům v bramborovém salátě, ale když máte v týmu Klika, tak s tím nic neuděláte. Během tvoření našich mistrovských děl si nás Hermiona se Šmoulou zvali do místního sklepení na lití olova. Když už jsme měli skoro dokončené naše saláty, vedle v kuchyni se smažily řízky. Po dojedení večeře jsme se všichni převlékli do krojů. Čekalo nás rozdávání dárků. Věřím, že všechny dárky byly perfektní, ale na Rádiovu slávistickou masážní sprchu asi nezapomeneme. Po nějaké té době, co jsme si užívali dárků, jsme se šli společně se zubením uložit ke spánku.

Neděle
Ráno už bez rozcvičky jsme si šli vyčistit zuby a šli jsme na snídani. Poté jsme se odebrali ven, kde nás čekala poslední etapa. Spočívalo to v tom, že byly otázky a úkoly pro Kulíšky nebo Skauty. Úkol pro skauty = otázka pro Kulíšky a naopak. Po nošení na zádech, velké koulovačce a stavění sněhuláka jsme se promrzlí odebrali do Hájovny. Začali jsem si balit a k obědu jsme měli bulgur s červenou omáčkou. Vydali jsem se uklízet hájovnu, předali jsme ji a mohli jsme vyrazit. Na zastávce jsme se rozloučili s Chlupem, který jel na opačnou stranu. Cesta vlakem nebyla zas tak moc dlouhá, takže v Praze jsme byli poměrně brzo. Na Zahradním městě jsme se rozloučili a každý šel svým vlastním směrem.

Zapsala: Klídek

Středa
Sraz byl něco okolo 11:30 na hlaváku. Nasedli jsme do vlaku. Byli jsme rozdělení na dvě skupiny do dvou kupé. Když se vlak rozjel, tak jsme dostali šifry, které nám měli uvést, co se děje. Poté jsme šli podle buzoly až na základnu, má skupina došla někdy kolem 8 večer. K večeři bylo rizoto, já jsem měl ale chicken nuggets od oběda. Btw, večer přišel Smrť.

Čtvrtek
Snídali jsme dělali já s Olejem, byly chleby s marmeládou. Po snídani jsme byli poctěni návštěvou Smrtě. Po intenzivním broušení se šlo hrát frisbee ven. K obědu byly zeleninové placičky a poledňák. Klídek měla večer slib (respekt) s hodně mid koupelí, ale jinak dobrý. Přijeli Špageta, Kuba, Vzpomínka a Niky (takže tu chatu můžeme zapálit 😀 )

Pátek
Ráno jsme začali bojovat společně s intenzivním nadáváním na stromy o první místo ve frisbee golfu. Vedoucí zakončili hru sadou trickshotů do poslední jamky. Po výživné sladké rýžové kaši a odpoledním šlofíku jsme se šli zaučit jak zapálit vše vším se Slavíkem a mistrem podpalovačem Klikem – zde si dovolím udělat podkapitolu s názvem:

Pokus o Oheň!
Pátek – sobota 22:00 – 8:00
Naším úkolem bylo udržet oheň 10 hodin bez běhání do lesa pro dřevo. První byly holky, které to daly bez problémů. Druzí byly Klik + Olej, ti to taky dali bez problémů. Potom přikládal Střecha = bez problémů. Ale sláva je vratká , takže to někdo musel zmatlat. Cyril a Wozzy mě museli vzbudit kvůli tomu, že jim to chcípalo. Naštěstí jsem to zachránil. Jo, a zapomněl jsem říct, že jsme po čas udržovaní ohně měli kontrolóra…

Sobota
Tento den byl celodenní výlet. Šli jsme dlouho vodou i ohněm. Ušli jsme něco okolo 17,5 km. Cestou jsme běhali z kopce jako splašený a kradli jsme jablka 😀 . Taky jsme házeli parakotouly při brutální hře na 2 týmy. Do chaty jsme přišli večer, potom jsme pařili Tůry Můry.

Neděle
Ráno jsme se po snídani zabalili, odevzdali chatu a vyrazili k busu, který nás odvezl na autobusové nádraží v Trutnově. Zde jsme si dali oběd asi s hektolitrem kofoly. A pak se už jenom nastoupilo a jelo domů.

Zapsal: Klik

16. července 2022 – Sobota

Ráno jsme se probudili a zjistili jsme, vedoucí a roveři jsou pryč, takže jsme si udělali snídani (housky s marmeládou a čaj). Potom jsme vyrazili podle stopovacích značek k Hospřízi, kde jsme potkali Vzpomínku, Slavíka a Špagetu. Ke svačině bylo jablko, které jsme si dali na Vítkově Hrádku. K obědu byly fazole s chlebem, po kterém jsme měli etapu s čísly. Ke svačině jsme si dali nektarinku nebo jablko. Odpoledne nás čekalo překvapení v podobě návštěvy keřového bludiště, ve kterém jsme po skupinkách chodili a hledali obludy. Na obludách byla napsána jména a slova, ze kterých na konci vyšel citát: „Nejlepší věci v životě nejsou věci.“ V Dolní Pěně jsme doplňovali vodu po služebních skupinkách. K večeři byly těstoviny v červené omáčce.

Zapsala: Šmoulinka

12. července 2022 – Úterý

Ranní vstávání službě začalo o něco dříve…
V 7:00 jsme se celá služba (Klik, Střecha a Vojta)v vyhrabala z tee-pee. Úkol zadán, k snídani obložené chleby. Poté, co všichni dojedli snídani, následoval nástup. Jelikož služba je i vlajkovou četou, tak jsem si vybrala místo vzadu, aby se neřeklo… Ti vzadu drží jenom cíp vlajky, pohoda…
Po morze a mozkovně jsme se jako služba začala chystat na mytí. Oproti tomu, co nás čekalo za oběd, to bylo v pohodě. Když jsme „doslužbyli“, čekala nás chvíle hraní softballu. Po takových 20 minutách jsme se opět vrátili do kuchyně, protože nás čekala velká smažba. Langoše…
Jediné, co jsem ty cca 2 hodiny dělala, bylo strouhání sýru. Myslím si, že tyto langoše nebyly nijak extra, ale ani něco jako poridge…
Mytí nádobí netrvalo moc dlouho, protože nás čekala velká hra s třistadevítkou. Název hry, nebo spíš soutěže, byl SPARTARUN, z kontextu to znamenalo něco ve smyslu „překonej sám sebe“. Všichni skauti a skautky, včetně třistadevítky, jsme se očíslovali od 000 po 031. Vypadalo to trochu… zvláštně 😀
Pojďme na start. Začátek přeběhnutí v bahně, běh potokem, prolezení stromem, plazení se bažinou, plazení se v potoce, přeskakování podsad (samozřejmě bez plachet), zvedání klády, chození po kládě a zakončení v podobě plavání v Sedeláku. Po nás následovali vedoucí a roveři.
Po vydatném výkonu jsme se vysprchovali a byla svačina. Následovala další etapa – ohnivé signály. Cílem bylo vytvořit šifru a pomocí ohňů a ohňových signálů ji poslat dál. Před večeří jsme si vykopali ohniště a připravili dříví. K večeři se podávala pórková polévka. Službení jsme předali vlčatům. Následoval nástup a druhá část ohňové etapy. Nakonec jako bychom to nečekali, že tu šifru nepředáme… Když už skončilo docela zbytečné vysílání, přišli jsme do tábora a okolo jedenácté jsme se uložili ke spánku.

Zapsala: Klídek

10. července 2022 – Neděle

Ráno budíček, poté rozcvička, pořád ještě v bahýnku. Následovalo zubení a potom… Byla snídaně? No, ehm, asi byla 😀
Poté jsme běželi pro kroje. Když jsme byli připraveni, ozvalo se -.
„Skauti, póóózor!“, řekl Špageta. „Vpravo vbok! Za vlajkonošem pochodem vchod!“ Poté proběhl nástup jak se patří. Následovala morzeovka atd. Poté byl dopolední program, stavění sus schodů. Při přípravě dřeva jsme pochopili, že živý strom se nepozná tím, že při kácení ječí…
Poté, jak je zvykem, následoval oběd (už ani nevím, co bylo). Poté byl polední KLID! Pak byly masterclasses, následně pak pauza (befel), véča (horcí psi 😀 ), večerní nástup, zubení a CHRÁPÁNÍ!!!
The End

Zapsal: Cyri